ETF fondy

Jde o fondy, které se obchodují na burze., tzn. vydávají vlastní akcie.

ETF fondy jsou založeny na tom, že kopírují vybrané tržní indexy (trhy). Obvykle to funguje tak, že manažer fondu sestaví portfolio ETF fondu podle poměru, v jakém jsou zastoupeny cenné papíry v indexu, který kopíruje. Zpravidla podle tržní kapitalizace firem.

 Tyto v podstatě pasivně spravované fondy jsou zajímavou alternativou nákladovějších podílových fondů, z nichž některé také kopírují indexy, přičemž si ale účtují vysoké poplatky za správu.

Výhodou jsou nízké náklady takového fondu, protože kopírování představuje menší penzum práce než náročná analýza jednotlivých titulů.

Velmi široká nabídka podkladových indexů - ETF již pomalu existuje na na jakýkoliv investiční nápad.

Nevýhodou ETF fondů je právě chybějící aktivní správa. V případě, že se trhům daří, daří se i těmto fondům. V případě jakýchkoliv problémů však nepočítejme s flexibilitou, přizpůsobením se situaci na trhu. Pokud dojde k poklesu trhů, na ETF se povezeme s nimi. Aktivní správce klasického podílového fondu v takovém případě může částo portfolia odprodat, spekulovat na pokles nebo třeba držet hotovost.

Investor v ETF fondech pak musí být více aktivní, resp. kvalifikovaný, aby dokázal sám reagovat na různé situace na trhu.

Nevýhodou je také zvýšené riziko spočívající právě v širokém záběru podkladových indexů. Je možné tak narazit na nejrůznější exotické strategie (např. investice do čínské pětiletky - viz KraneShares CSI China Five Year Plan :-)), případně pákové (leveraged) ETF.

Vzhledem k makléřským poplatkům je nelze použít k pravidelnému investování, resp. se to nevyplatí.

ETF je možné vytvořit několika základními způsoby:

1. Fyzická replikace indexu

úplná fyzická replikace indexu = v ETF jsou obsaženy všechny tituly reprezentující daný index i se správnými poměry jednotlivých titulů. Cenné paíry jsou skutečně fyzicky nakoupeny. Pokud dojde k nějaké změně v rámci indexu, tato změna se promítne i do ETF jeho úpravou. Používá se u ETF, která sledují indexy s nějakým rozumným počtem titulů.

částečná fyzická replikace indexu = v ETF jsou obsaženy pouze nejvýznamnější tituly. Jsou vynechány ty, které mají nevýznamnou váhu a tituly méně likvidní. Tento typ ETF může mít vyšší odchylku od indexu.

      2. Syntetická replikace indexu

 V ETF nejsou zastoupeny fyzicky všechny tituly obsažené v indexu, ale pouze finanční deriváty, konkrétně tzv. Swapy. ETF pak investuje do náhradního portfolia cenných papírů - to mohou být úplně jiné cenné papíry, než které obsahuje index. Swapy uzavírá ETF s protistranou, kterou je nejčastěji banka. Podstatou je to, že ETF s bankou na základě swapového obchodu vyměňuje výkonnost drženého portfolia cenných papírů za výkonnost sledovaného indexu.

Problémem v tomto případě je kreditní riziko protistrany swapu (banky) Znamená to, že v případě krachu banky tato nevyplatí správce fondu ETF.