Proč NEinvestovat přes životní pojištění

O tom, jak funguje investiční pojištění (IŽP), můžete kdekoliv najít spoustu informací. V tomto článku se ale zaměřím na to, proč by tento typ pojištění neměl primárně sloužit k investování, ačkoliv je forma tohoto tzv. „spoření“ stále tolik populární. Domnívám se, že hlavní příčinou je neznalost na straně klientů a co je smutné, bohužel také na straně pojišťovacích a finančních poradců.

 

K čemu je životní pojištění?

V první řadě se ale nejprve zaměřím na to, k čemu vlastně životní pojištění slouží. Jak už samotný název napovídá, jeho podstata je jednoduchá: v případě, že dojde někdy v budoucnu k nepříznivé životní události, dostaneme od pojišťovny dohodnutou finanční částku. Tedy za pojistné, které platíme, si kupujeme jistotu, že v případě situace, kterou bychom sami finančně nezvládli, budeme mít k dispozici peníze, které nám takovou ztrátu kompenzují. To znamená, že bychom se měli zaměřit na pojištění takových rizik, která by pro nás měla fatální dopad.

O co se zajímat v případě pojištění?

1) Smysl pojištění a jeho potřebnost

Pojištění by mělo zabránit finanční katastrofě, kterou bychom sami nezvládli. Optimální pojištění tedy respektuje Vaši aktuální životní situaci a ochrání Vás proti událostem, na které nestačí Vaše finanční likvidní rezerva.

2) Cena

Pojištění by nemělo být drahé. Nevybírejme však životní pojištění primárně podle ceny, ale podle smyslu. Zároveň však není nutné pojišťovat veškerá životní rizika, ale pouze ta nejpodstatnější. Malá rizika nemají finanční význam a pojištění drobných škod je ve vztahu k pojistnému plnění příliš vysoké.

3) Flexibilita pojistky

Pojistka by měla umožňovat pojistit pouze ta rizika, která se nás v daný okamžik týkají a nenutí nás k současnému sjednání nepotřebných pojištění. Pojištění je sice dlouhodobá záležitost, ale pojistné produkty se neustále vyvíjejí a měli bychom mít možnost pružně reagovat na budoucí změnu v našich rodinných, zdravotních nebo finančních poměrech.

Investiční životní pojištění

V principu je tento typ pojištění složen ze dvou, resp. třech částí. První z nich slouží k zajištění pojistných rizik, druhá část je určena pro investice. Narozdíl od staršího kapitálového pojištění zde však investiční riziko nese pojistník – tedy Vy. O třetí části tohoto produktu se dozvíte dále v textu.

 

Musím však předeslat, že dobře nastavené IŽP nemusí být špatné, pokud kryje potřebná rizika a nějaká (malá) část je investována. Existují zajímavé produkty IŽP některých pojišťoven, které umožňují nastavit široký okruh pojistné ochrany za slušnou cenu rizik a eliminaci investiční části na nutné minimum a jejichž nákladovost je v rozumné míře. Některé pojišťovny takové produkty také prodávají v akcích a poskytují na ně slevu.

 

Investiční část pojistného je investována do otevřených podílových fondů. U řady pojistných produktů si konkrétní rozložení této investice může zvolit sám pojistník výběrem z fondů nebo investičních strategií, které pojišťovna nabízí. V praxi to ovšem většinou dopadá tak, že klient dostane rozložení investice předložené finančním nebo pojišťovacím poradcem bez jakéhokoliv vysvětlení a bez posouzení vhodnosti tohoto řešení pro daného klienta. O tom, že toto základní rozložení investice (alokace) je jednou z nejdůležitějších částí procesu investičního plánu (a tvoří až 90% úspěchu investice!), píšu samostatně na mých webových stránkách v sekci věnované investování.

 

Samostatnou kapitolou jsou pak produkty jednorázového investičního pojištění, které už mají charakter přímo investiční, nikoliv pojistně-ochranný. Podkladovými aktivy bývají jak zajištěné podílové fondy, tak nejrůznější koše akcií, dluhopisů nebo indexy. Jsou často prodávány s „garancí“ výnosu. Ten však opět snižuje poplatková struktura produktu, o nutnosti platby daně z příjmu z výnosu nemluvě.

 

IŽP jako investiční produkt je v naprosté většině případů velmi nevhodným řešením. Jistý smysl dává v případě, kdy zaměstnavatel přispívá na IŽP svým zaměstnancům. Zde jde o benefit zaměstnanci, tedy zaměstnanec neplatí pojistné ze své kapsy, ale dostává od zaměstnavatele příspěvek nad rámec své mzdy (samozřejmě to tak není doslova, zaměstnanec prodává zaměstnavateli svůj čas a práci a tvoří přidanou hodnotu, ze které pak zaměstnavatel zaměstnance platí). Zaměstnavatel pak má možnost využívat zajímavých daňových úlev. I v tomto případě je však potřeba vzít v úvahu, že se jedná o dlouhodobý produkt určený k vytvoření nějakého kapitálu pro čerpání peněz v důchodu. To znamená, že při uzavírání takového druhu pojištění je důležitý věk zaměstnance. Pro toho, kdo má do důchodu pár let, je tento produkt nevhodný.

 

Proč je IŽP stále oblíbené?

Pojištění je jedním z produktů, které lidé nenakupují. Je jim prodáváno. IŽP je však velmi komplikovaný finanční produkt a jeho kvalifikovaný prodej by měl být založen na detailním zjištění klientových potřeb, určení jeho investičního profilu a vysvětlení podmínek pojištění (kdy vzniká nárok na pojistné plnění, jaké jsou čekací doby u jednotlivých rizik, jaké jsou výluky z pojištění apod.). Jelikož je IŽP také investiční produkt, měly by být zohledněny veškeré principy týkající se investování. To znamená, že klient by měl být seznámen s tím, do čeho bude investovat, měl by vyplnit investiční dotazník atd. Rozhodně se zde nedá mluvit o kvalifikovaném investičním poradenství a nějakém sofistikovaném investičním plánu. Velkým problémem je, že prodejci tohoto typu finančního produktu, často nemají potřebné znalosti investičních principů.

 

Mezi hlavní argumenty při prodeji IŽP patří následující:

• Klient má dojem, že jen nevyhazuje peníze za pojištění, ale v jednom produktu může i „vydělat“ Obvyklým prodejním argumentem je: „Platíte si pojištění rizik a zároveň si spoříte peníze. To je přece výhodné, co říkáte, kliente?“
• Klient dostane informaci o předpokládaném výnosu, který je pro něj velmi zajímavý. Nabídková kalkulačka snese leccos. Lze v ní nastavit i nesmyslná procenta budoucího výnosu (cokoliv nad 3% je podezřelé), a to bez jakékoliv souvislosti s konkrétními fondy a celým portfoliem. Taková informace pak nemá žádnou relevantní hodnotu a slouží pouze k ničím nepodložené argumentaci výhod.
• Pojistka je poradcem prezentována jako flexibilní. „Vždycky můžete kdykoliv cokoliv změnit.“ Ano, často lze řadu parametrů smlouvy změnit. Rozhodně však nelze v prvních dvou letech vybrat žádné peníze, protože tam žádné nejsou.
  
• Klient nedostane informaci, že v prvních letech jsou platby pojistného použity na tzv. „počáteční podílové jednotky“, které jsou pouze fiktivní. Na výpisu investic to vypadá, jakoby klient tyto podílové jednotky měl k dispozici, ale ve skutečnosti jsou nenávratně pryč. Jsou totiž použity na provize pro distribuční síť. 
• Často poradci prezentují „úsporu na daních až 12.000 Kč ročně“ namísto „snížení základu daně o 12.000 Kč“.
• Klient není seznámen se strukturou poplatků.
• Klient nemá srovnání s jinými typy investičních produktů.
• Klient nedostane informaci o tom, že výnosy jsou zdaněny, a že při předčasném ukončení smlouvy musí dodanit využité daňové odpočty.
• Klient obvykle nedostane informace o rizicích spojených s investováním.
• Klient nese kreditní riziko pojišťovny. Investice nepatří klientovi, ale pojišťovně. U investičních společností je naopak majetek klientů oddělen od majetku společnosti.

 

Netvrdím, že se tak děje vždy, ale zkušenost s mými klienty ukazuje, že většina z nich prostě tyto informace při sjednávání IŽP nedostala.

 

Nákup podílových jednotek zvolených podílových fondů probíhá standardně úplně stejně, jako když investujete do podílových fondů přímo, jen je tento řetězec (klient – broker – fond) doplněn ještě o pojišťovnu. A zde se objevuje třetí část tohoto produktu – poplatky. Jak nám napovídá zdravý selský rozum, více článků v řetězci znamená vyšší náklady. A výše poplatků samozřejmě ovlivňuje celkovou výnosnost portfolia, a to mnohy poměrně zásadně, což platí pro jakýkoliv investiční produkt.

Struktura poplatků v rámci životního pojištění je poměrně rozsáhlá. Mimo standardní poplatky spojené s podílovými fondy zde pojistník (investor) platí řadu dalších. Na investičním horizontu 20-30 let se můžeme setkat s pojistnými produkty, kdy výnosy naprosto stejného portfolia u dvou klientů, z nichž jeden investuje přímo do podílových fondů a druhý přes IŽP, může činit rozdíl klidně i 50%. To znamená, že chybnou volbou finančního nástroje můžete klidně přijít o polovinu (!) svých úspor.

 

S jakými náklady se můžete setkat v IŽP?:

Celkové náklady investice do IŽP = poplatky pojišťovně + poplatky podílovému fondu + náklady na distribuci (+ daňová povinnost + zohlednění inflace)

1) Poplatky pojišťovně:

• měsíční administrativní poplatek (zhruba 20 až 65 Kč)
• inkasní poplatek z každé platby (0 až 10 Kč; většina pojišťoven jej neúčtuje)
• poplatek pojišťovny za správu fondů (0,5% až 2%)
• poplatek za počáteční podílové jednotky (až do splacení nákladů na provize distribuční síti, většinou po dobu 2 let)
• poplatky dle sazebníku pojišťovny za úkony (např. změna investiční strategie, přesun jednotek mezi fondy, změny v pojistném, částečný odkup, storno pojištění, výpis z účtu, apod.)

Pozn.: Od 1.12.2016 se v důsledku změny zákona o pojišťovacích zprostředkovatelích mění i poplatková a produktová struktura pojišťoven s cílem ochrany spotřebitele. Není důvod se domnívat, že by se snad pojišťovny a distribuční sítě vzdaly částí svého zisku, nicméně by pro klienta měla být tato struktura čitelnější.

 

2) Poplatky podílovému fondu:

• vstupní poplatek (2% až 5%) – v rámci IŽP je většinou uváděn jako „administrativní poplatek“, „rozdíl mezi nákupní a prodejní cenou podílových jednotek“ nebo „alokační procento pojistného“
• poplatek za správu fondu – manažerský poplatek, tzv. mng fee (cca 2%)
• případné další poplatky (např. výkonnostní poplatek apod.)

 

3) Náklady na distribuci produktu

• jsou ukryty (viz výše) v poplatcích za počáteční podílové jednotky (na straně pojišťovny) a vstupním poplatku (na straně fondu)

 

4) Daňová povinnost

Výnosy životního pojištění jsou při výplatě zdaněny srážkovou daní. Základem daně je vyplacené plnění (výplata kapitálové hodnoty, výplata při dožití, výplata odkupného) snížené o zaplacené pojistné. Pozor na případ, kdy Vám na smlouvu životního pojištění přispívá zaměstnavatel. Pokud dojde k předčasnému ukončení takové smlouvy s výplatou odkupného, do zaplaceného pojistného se příspěvky hrazené zaměstnavatelem nepočítají. Základ daně je tedy vyšší.

V případě přímého investování do podílových fondů jsou naopak tyto výnosy (tedy příjem z prodeje cenných papírů) od daně osvobozeny, pokud investujete déle než tři roky (informace k datu 4/2015).

 5) Inflace

Při kalkulaci výnosů z investic je nezbytné počítat i s inflací, která skutečné výnosy výrazně ovlivňuje. Z dlouhodobého pohledu je inflace největší nepřítel kupní síly peněz.

 

Pojišťovna může mít jako významný investor dojednány individuální podmínky s konkrétními fondy a slevy na poplatcích. Pokud využívá fondy, které jsou spravovány sesterskou investiční společností, mohou být tyto poplatky vraceny zpět do majetku fondu. To však nic nemění na tom, že investování přes pojišťovnu je v naprosté většině případů drahé.

 

Jak je z výše uvedeného zřejmé, investováním přes IŽP pouze narůstají náklady na investici, což má významný dopad na celkové výnosy.

 

Co se stávající smlouvou IŽP?

Vždy záleží na konkrétní smlouvě. Je vhodné její posouzení nezávislým odborníkem, který by měl zvážit, zda má smysl v jejím pokračování, případně zda je lepší její úprava nebo dokonce zrušení. Raději si nechejte takovou smlouvu posoudit alespoň ze dvou nezávislých zdrojů, abyste zjistili, zda Vám oba tyto zdroje doporučují shodné řešení.

Setkáte se i s názorem, že pokud máte IŽP delší dobu (obecně více než 2 až 5 let), nevyplatí se jej zrušit, neboť již máte splaceny počáteční náklady. Je nutné vždy pečlivě posoudit, zda pokračování ve smlouvě spojené s konkrétně vyčíslenými dalšími náklady nebude spojeno pouze s dalším prohlubováním ztráty.

Často tak sami zjistíte, že průběžné poplatky spojené s IŽP za dobu předpokládané investice, dalece převyšují případné vstupní poplatky a náklady na založení nové vlastní investice (inteligentně naplánované) přímo do podílových fondů.

Obecně lze říci, že na trhu s finančními produkty a zejména v oblasti investic, panuje celá řada bludů a nedostatečné informovanosti. Vždy platí jednoduchá zásada – investujte do toho, čemu rozumíte.