Investujte jako Nobelova nadace

Využijte prověřené investiční zásady Nobelovy nadace

Alfred Nobel, švédský vynálezce a průmyslník, odkázal ve své závěti ze dne 27.11.1895, rok před svou smrtí, část svého majetku fondu, jehož úkolem je udělování speciální ceny za významné objevy, a která je spojena s finanční odměnou.

Ve své závěti uvedl, že majetek má být investován do „bezpečných cenných papírů“, jejichž výnosy budou „každoročně rozdělovány ve formě cen těm, kdo se během předchozího roku zasloužili o největší prospěch pro lidstvo.“

V roce 1900 na základě této závěti vznikla Nobelova nadace. Musí dokázat dlouhodobě zhodnocovat peníze, které spravuje a pravidelně z nich vyplácet poměrně vysoké částky jako odměnu oceněným.

Všimněte si pojmu „bezpečné cenné papíry“, ke kterému se ještě vrátíme.

 

Nadaci hrozil zánik

Alfred Nobel do nadace vložil hodnotu dnešních 1,7 miliardy švédských korun. V roce 1900 byla výše vyplácené Nobelovy ceny dnešních zhruba 7 milionů švédských korun. Ve své době šlo v podstatě o téměř nevyčerpatelné jmění.

Jenže do roku 1950 se hodnota fondu snížila téměř na třetinu své původní hodnoty – 0,6 miliardy švédských korun a hodnota vyplácených cen byla jen 2,7 milionu.

Důvodem byla špatná investiční strategie. V té době byly totiž za „bezpečné cenné papíry“ považovány pouze dluhopisy, zejména státní.

Jenže 20. století se stalo stoletím výrazného růstu životní úrovně a tím i růstu cen, přičemž bylo provázeno také růstem globální  inflace. Ta je příčinou dlouhodobého ohrožení kupní síly peněz.

Nobel, ani tehdejší správci fondu nepočítali s:

  • inflací, která následně významně ovlivňovala výnosy, resp. prohlubovala ztrátu majetku fondu
  • a s tím, že dluhopisy nelze jednoznačně považovat za bezpečné cenné papíry. Mají ale svůj nezastupitelný význam v celkové skladbě investičního portfolia. O úspěchu investice rozhoduje zejména složení investičního portfolia.

V roce 1952 si investiční správci nadace uvědomili, že pokud nezmění investiční filozofii, nevyhnutelně dojde k fatální ztrátě a zániku nadace.

 

Jaké bylo řešení? 

Po vzoru nejlepších světových správců fondů a investorů přehodnotili definici „bezpečných cenných papírů“ a soustředili se ve své investiční strategii na finanční plánování postavené na optimální alokaci svých aktiv.

Do svého portfolia zařadili zejména akcie a v určitém poměru také další aktiva, jako dluhopisy, nemovitosti, hedgeové fondy, částečně i komodity a drahé kovy. Jak ukazuje zkušenost investičních strategií všech nejlepších světových investorů, základní rozložení aktiv a zejména zařazení akcií do portfolia, je pro „bezpečnost“ dlouhodobé investice nevyhnutelná a je zodpovědná z více než 90% za úspěšnost investice.

Správci fondu tedy požádali švédskou vládu, aby umožnila změnit investiční pravidla. Po roce 1950, po změně pravidel, začala hodnota nadace růst. Teprve až v roce 1991 se hodnota majetku dostala na svou původní úroveň z roku 1901.

 

Vývoj majetku fondu Nobelovy nadace a vyplácených cen

 

Jaká je strategie Nobelovy nadace a investiční principy úspěšných investorů?

Principy, na kterých je postavena strategie Nobelovy nadace, jsou prověřeny časem a využívají je nejúspěšnější investoři, jako jsou namátkou Benjamin Graham, Warren Buffet, a také institucionální investoři, jako např. Norský ropný fond. Ten je mimochodem nejmajetnějším subjektem na světě.

Řešení pro zvyšování hodnoty majetku

Je potřeba mít v portfoliu zastoupení různých kategorií aktiv, od těch konzervativních až po dynamické. Klíč je ve správném výběru a poměru těchto aktiv, v tzv. základním rozložení. Zásadní je vliv akciového portfolia.

Řešení pro výběr peněz z portfolia

Dodržovat pravidlo 4%. Jde o málo známé pravidlo, které při splnění dalších dílčích podmínek zajistí, že peníze z hodnoty portfolia nikdy nedojdou. Nobelova nadace vyplácí ze svého majetku maximálně 3,5% ročně a zbytek peněz dále pracuje a vytváří další výnosy. Další rok se výběr navýší o inflaci v daném roce.

 

Cílem správců fondu je vydělat minimálně 3,5 % nad inflaci. Důvodem je to, aby právě nad inflaci rostla reálná hodnota majetku a zároveň, aby 3,5% výnosu pokrylo náklady na vyplácení cen a provoz nadace.

Při dodržení těchto investičních zásad je při stanoveném pravidlu pro výběr peněz reálná hodnota majetku portfolia stejná – zůstává „na svém“. Historicky (v posledních 50 letech) je tato strategie naprosto bezpečná. Hranice „bezpečnosti“ výběru renty po dobu 25 let je cca 5,5%.

 


Strategii Nobelovy nadace můžete najít například v její výroční zprávě za r. 2014.  


Základní rozložení aktiv Nobelovy nadace

Investiční správce určí základní nastavení portfolia +- 10% v jednotlivých kategoriích s cílem výnosu minimálně 3,5 až 4% nad aktuální inflaci.

  • Akcie 55% (11% švédské akcie, 44% světové akcie)
  • Dluhopisy 20% (15% švédské D, 5% světové)
  • Alternativní investice 25% (15% hedgeové fondy, 10% nemovitostní fondy)

 

Základní rozložení aktiv našich investorů podle vzoru Nobelovy nadace

Cílem je za určitou dobu, podle potřeb konkrétního investora, pro něj vybudovat takový kapitál, aby mu nesl pravidelnou doživotní rentu ve výši 4% p.a. z tohoto kapitálu. Renta musí narůstat stejně jako inflace, aby nedošlo ke snížení kupní síly peněz.

Podle požadované výše pravidelné renty (např.: „chci mít v padesáti letech rentu 50.000 Kč/měsíčně“) určíme, jakou výši kapitálu potřebujeme vybudovat.

Máme tedy k dispozici:

  • investiční horizont
  • a cíle: výši požadované renty a potřebnou výši kapitálu v určité době.

Na základě toho určíme výši pravidelné investice a případných jednorázových investic a navrhneme základní rozložení portfolia, jehož základem jsou následujcí aktiva a jejich poměr:

  • Akcie 55% (svět. akcie hodnotové 30%, svět. akcie růstové 15%, akcie rozvoj. trhy 10%)
  • Dluhopisy 15% (5% zahr. státní dluhopisy, 5% české státní dluhopisy, 5% ostatní dluhopisy)
  • Alternativní investice 30% (20% hedgeové fondy, 10% nemovitosti)

 

Výkonnost tohoto portfolia od r. 1970 do r. 2014

Když za jednotlivé kategorie dosadíme historické hodnoty jednotlivých indexů, je výkonnost tohoto portfolia od r. 1970 do r. 2014 (45 let):

  • Průměrný roční výnos: 10,92%
  • Počet let se ztrátou: 7
  • Nejhorší výnos (za 1 rok; v roce 2008): -18,53% p.a.
  • Nejhorší výnos (za 5 let): -2% p.a.

  • Nejhorší výnos (za 10 let): 4,03% – neexistuje desetileté období v historii, kdy by byl výnos strategie nižší než 4%

Reálně kalkulujeme s výnosy kolem 8% p.a.

Při kontrole této strategie jsme za jednotlivé kategorie aktiv dosadili konkrétní aktivně řízené fondy a jejich historický vývoj a vše odpovídá očekávaným výsledkům.

Po určení základního rozložení (viz výše – 55 AKC/ 30 ALT / 15 DLUH)  vybereme správce fondů a konkrétní jednotlivé fondy. Přihlížíme k řadě diverzifikačních aspektů (rozdělení mezi různé měny, sektory, regiony apod.), nákladové struktuře (poplatky) tak, aby portfolio fungovalo „za každého počasí“ a bylo co nejméně nákladové.

Například fond Aberdeen Global Emerging Markets Equity Fund A2 USD Acc, který poskytujeme svým investorům, vlastní i Nobelova nadace. Takže v této kategorii naši investoři investují úplně shodně.

 

Co je to „bezpečnost“ investice

Příklad Nobelovy nadace ukazuje relativitu představ o bezpečnosti a rizikovosti investic. Akcie z dlouhodobého hlediska představují bezpečnou investici. Pravidelné výplaty Nobelových cen jsou pak kryty příjmy z pevně úročených cenných papírů (dluhopisů).

V roce 2011 byla skladba portfolia Nobelovy nadace následující:

  • 47% kapitálu tvoří akcie
  • 20% kapitálu je v aktivech s fixním výnosem (dluhopisy)
  • 33% kapitálu tvoří alternativní investice (nemovitosti, hedgeové fondy)

 

Co není v portfoliu Nobelovy nadace?

Nenajdete tam zlato, starožitnosti nebo umělecké předměty. Zlato totiž nepřináší žádné úroky ani dividendy a jeho reálná kupní síla v dlouhodobém horizontu stagnuje. Je vhodné spíše pro spekulanty. Starožitnosti a umělecké předměty jsou zase velmi špatně likvidní (nedají se rychle vyměnit za peníze) a jsou poměrně hodně rizikové, resp. způsobují jisté komplikace (ocenění, jejich správa, likvidita apod.).

 

Jak investují čeští investoři?

Podobně, jako Nobelova nadace před desítkami let. Většina investorů je pseudokonzervativních. Tím mám na mysli skutečnost, že nedokáží rozpoznat skutečné riziko a investují do aktiv, která se zdají bezpečná, stejně jako považoval ve své době A. Nobel za bezpečné státní dluhopisy.

A tak dochází k tomu, že věšina českých domácností ukládá volné peníze do produktů zajištěných státními dluhopisy, jako jsou stavební spoření, penzijní připojištění nebo účty v bankách. Bohužel, neuvědomují si, že riziko spočívá právě v tom, že takové „portfolio“ postupně ztráci svou hodnotu a tím i kupní sílu a bezpečnost.

Komentáře

Přidat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Vaše osobní údaje budou použity pouze pro účely zpracování tohoto komentáře.