Spořící účet? Jistota ztráty

Velkým omylem je přesvědčení, že pokud vložíte své peníze do banky, stále jsou to Vaše peníze. Není tomu tak. Právě jste se stali investorem. Půjčili jste bance své peníze a dostáváte za to úrok. To, co potom vidíte na výpisech z účtu, není částka, kterou máte v bance uloženou, ale to, co Vám banka dluží.

 

Pokud přemýšlíte o tom, že bance svěříte své peníze, pravděpodobně uvažujete ve třech rovinách.

1) Chcete mít bezpečně uloženy volné peníze (tedy co nejvíce eliminovat RIZIKO ztráty)

2) chcete je také zhodnotit, když už Vám někde leží (tedy zajímavý VÝNOS)

3) a zároveň k nim chcete mít rychlý přístup (jinak řečeno LIKVIDITA)

 

Pojďme se tedy podívat na to, co můžete od jednotlivých pilířů investic, jako je RIZIKO, LIKVIDITA a VÝNOS očekávat v rámci spořících účtů.

Obvykle není možné ve všech třech oblastech dosáhnout ideální míry, a tak je nutno posoudit řadu faktorů, které jsou vždy individuální.

 

Jistota vs. riziko

V současné době jsou vklady u bank, stavebních spořitelen a družstevních záložen pojištěny do výše vkladu, max. do částky 100.000 EUR. Pojištěny jsou vklady fyzických i právnických osob, a to u jednoho klienta v jedné bance (spořitelně nebo záložně). Vklady se tedy nesčítají, ale počítají se u každé instituce zvlášť. Pojištění vkladů v ČR je realizováno prostřednictvím tzv. Fondu pojištění vkladů. Kromě něj v ČR vznikl v roce 2016 i Fond pro řešení krize. Oba fondy zastřešuje nová instituce – Garanční systém finančního trhu (GSFT). Zdrojem těchto fondů jsou samotné banky, které do nich přispívají na základě určitého podílu z výše pojištěných vkladů.

 

Nejsou však pojištěny vklady u poboček zahraničních bank. Ty jsou pojištěny u systémů pojištění vkladů v zemi, kde má sídlo mateřská banka. V rámci EU platí stejné podmínky minimálního pojištění, tj. do 100.000 EUR.

 

Co je pojištěno?

Abyste měli jistotu, musíte mít u finanční instituce peníze uloženy v produktech, které jsou pojištěny. Obecně lze říci, že pojištěny jsou vklady na osobních a firemních účtech, spořících účtech, termínovaných vkladech či na stavebním spoření. Banky však neustále vymýšlejí nové názvy svých produktů, a tak slovo vklad ještě nemusí být zárukou toho, že tento produkt je skutečně pojištěn.

 

Co není pojištěno?

Nejsou pojištěny vklady převyšující částku 100.000 EUR. Nejsou pojištěny také cenné papíry, akcie, dluhopisy, podílové listy, fondy, pojistné produkty včetně doplňkového penzijního spoření apod.

 

Co se stane s naším dluhem bance?

V případě krachu banky nebo družstevní záložny se náš dluh nestornuje, stále nám zůstává. Nejprve bude ustanoven insolvenční správce, který se bude snažit o co nejrychlejší zpeněžení majetku a vyrovnání dluhů. V rámci insolvenční správy bude také prodáno úvěrové portfolio nové finanční instituci, které pak budeme svůj dluh dále splácet.

 

Při výběru jakéhokoliv vkladového produktu není jediným kritériem, podle kterého byste se měli rozhodovat, pouze výše nabízeného úroku, ale také finanční stav banky. Pro běžného vkladatele je však velmi obtížné takový stav posoudit, nicméně je dobré sledovat zprávy týkající se konkrétní vybrané instituce ať už v médiích, či z vydaných výročních zpráv anebo z referencí od jejích klientů.

 

Fond pojištění vkladů tak v minulosti například řešil případy výplaty vkladů bývalých klientů Union banky a Moravia banky. V té době byla potřeba objemu financí ve výši 12 miliard korun, přičemž Fond disponoval pouze 9 miliardami. Další 3 si tedy musel půjčit.

V případě pádu velké banky připadají v úvahu možnosti řešení v podobě nalezení strategického partnera pro koupi banky, tedy převedení vkladů do této „nové“ banky (viz např. bývalá IPB banka). Další možností je intervence státu dané země a náhrada vkladů z veřejného rozpočtu nebo napumpování peněz do banky přes Evropskou centrální banku (ECB).

 

Rezoluční fond

Nově od roku 2015 zavedla Evropská unie tzv. Rezoluční fond, který shromažďuje peníze evropských bank pro případ škod způsobených finanční krizí. Pro ČR je stanoven plán odvést do tohoto fondu do deseti let (tedy zhruba do roku 2025) 25 miliard korun.

Banky mají také za úkol vypracovat tzv. „plán obnovy“, který má popisovat strategii konkrétní banky v případě existenčních potíží.

 

Přístup k penězům – likvidita

Vkladové účty včetně těch spořících obecně poskytují vysokou likviditu. To znamená, že v okamžiku potřeby je čas pro výběr financí z daného účtu omezen buď dobou převodu z účtu, případně dobou, na jakou je sjednán například termínovaný vklad. Je tedy důležité vědět, za jakou dobu bude potřeba se k uloženým penězům dostat.

 

Výnos

Jedním z důležitých parametrů při výběru instrumentu pro zhodnocování peněz je inflace. Ta má na úspory negativní dopad a vždy je znehodnocuje. V ČR je průměrná inflace za období patnácti let zhruba ve výši 3%. S tímto průměrem bychom zhruba měli počítat i v budoucnu. Pokud je výnos nižší než inflace, realizujete ztrátu. Investujete tak s jistotou garantované ztráty.

 

V r. 2013 bylo v ČR na bankovních a spořících účtech u bank uloženo zhruba 950 miliard korun. Z toho na běžných účtech, které jsou úročeny sazbou blízkou nule je asi 660 miliard (cca 70%) a zbylých zhruba 290 miliard (cca 30%) je na spořících účtech.

Netermínované účty (běžné i spořící) jsou tedy vhodné pouze k uložení nutné rezervy, ke které je třeba rychlý přístup. Obecně lze doporučit mít takto uloženo zhruba šestinásobek průměrných měsíčních výdajů domácnosti.

Z výše uvedeného plyne, že statisticky na každou domácnost (průměrně 2,26 členů) připadá uložení zhruba 200.000 Kč na běžných a spořících účtech. Jste průměrná domácnost? Reálně jsou tyto vklady u řady domácností výrazně nižší než průměr, často jsou dokonce záporné (např. půjčky). Jiné domácnosti na druhou stranu ale mají takto uloženo výrazně více, což z pohledu efektivní správy financí není v pořádku.

 

Závěr

 

Jak je vidět, jistota vkladu (investice) je je velmi relativní záležitostí. V okamžiku vkladu peněz do banky se stáváte investorem a banka Vaším dlužníkem. Jak jsme již viděli, krach bank není ani v současné době ničím, co by se nemohlo stát. Peněžní rezerva ve fondech však tvoří minimální procento z celkových objemů vkladů, a tak v případě velkého problému se jistota návratnosti vkladu stává velmi nejistou.

Výběr „vkladových“ produktů pak záleží na řadě faktorů, které je nutno zohlednit. Mimo individuální citlivost na míru rizika, které jste schopni unést, je nutno vědět, jaké finanční cíle má daný vklad splňovat v souvislosti s celkovou finanční (a zároveň životní) situací konkrétního jednotlivce, rodiny nebo firmy.

 

Likvidita, tedy přístup k penězům a výnos jsou dalšími faktory, které v této oblasti hrají důležitou roli. Možnost rychlého výběru peněz u tohoto instrumentu je tak snad jediným plusem, který je ovšem s ohledem na nestabilitu ve světě relativní. V podstatě lze říci, že peníze na spořícím účtu je vhodné ukládat pro případ rychlé disponibilní rezervy, která by měla být ideálně ve výši šestinásobku měsíčních výdajů.

 

A pokud jde o výnosy, se zohledněním inflace a nákladovostí konkrétních finančních produktů (např. poplatků) tak počítejme s reálnou ztrátou hodnoty takto uložených peněz.

Komentáře
  1. Helena nov. napsal:

    Také jsme zjistili, že spořící účet nemá moc smysl. Takže jsme se rozhlíželi po termínovaných vkladech, protože máme nějaké peníze, které snad nebudou potřeba hned. Nejlepší úrok jsme našli u Ano SD , tak jsme to zkusili. Zatím to dělá víc, než je inflace. Tak snad to vydrží.

Přidat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Vaše osobní údaje budou použity pouze pro účely zpracování tohoto komentáře.