Často si neuvědomujeme jednu věc. Každý člověk, který má peníze, se automaticky, aniž by chtěl a přemýšlel o tom, stává investorem.
A to i v případě, že s nimi nedělá nic. Může je mít doma pod polštářem nebo na účtu, pořád se jedná o investiční rozhodnutí. Bohužel toto rozhodnutí nedělat nic znamená, že reálná hodnota takových peněz se vlivem inflace snižuje a za stejné peníze, které máme dnes, si v budoucnu koupíme daleko méně zboží. A nejde o malý rozdíl. Jen si vzpomeňte, jaká byla reálná hodnota 1.000 korun v roce 1990 a co si za ně pořídíte dnes.
Zodpovědní lidé si dávají peníze stranou. Ale rozumí tomu, do čeho vlastně své úspory investují a má taková investice smysl?
Podívejme se na několik příkladů zodpovědného člověka kolem 40 let, který si chce spořit na důchod a možností, které nejčastěji využívá. Jen pro pořádek dodávám, že zákonný odchod do důchodu může očekávat za zhruba 25-30 let.
Řada lidí stráví podstatnou část života vyděláváním peněz a když už si nějaké naspoří, zacházejí s nimi lehkovážně. Správa peněz si ale zasluhuje stejnou pozornost, jako jejich vydělávání.
Jde o produkt, který by se dal zařadit do kategorie „lepší než nic“. Nějaký smysl může mít pro člověka s průměrnými příjmy kvůli státní podpoře. Jenže penzijní fondy (i přes nové možnosti) musí investovat víceméně konzervativně, čemuž odpovídá také průměrný výnos. Nečekejme žádné zázraky nad 2% ročně. Když odečteme průměrnou inflaci (2-3% p.a.), jsme v lepším případě na nule, spíše ale v minusu.
Navíc jde o to, že penzijní systém je zcela na libovůli státu. Jen za posledních 15 let se změnil sedmkrát a pokaždé k horšímu. Co můžeme čekat do budoucna?
Pro dlouhodobé spoření jde o naprosto nevhodný produkt. Svou podstatou je koncipován na něco úplně jiného – všimněme si slova „stavební. Ano, jde o spoření, které je primárně určeno na řešení bytových potřeb. Vzhledem k vázací době (jde o dobu, po kterou musíte spořit cílovou částku a dostáváte státní podporu), která je v současné době 6 let, by neměl být využíván pro delší dobu. Rapidně se pak snižuje tzv. efektivní úrok.
Za současných podmínek (r. 2017) jej lze pro spoření nejoptimálněji využít na cílovou částku 130.000 Kč na 6 let.
Již několik let probíhá debata, kdy by mělo být zákonem stanoveno použití naspořených prostředků pro stavební účely. Takže i s tímto je potřeba počítat.
Určitě jste se již setkali s mnoha horlivými zastánci investování do zlata, diamantů, stříbra a podobných záležitostí. Nejčastějším argumentem je ten, že zlato je uchovatelem hodnoty a že v současném světě založeném na dluhu je nejbezpečnější investicí. Může mít smysl pro malou část Vašeho portfolia jako doplněk, ale investovat do něj většinu peněz je velmi rizikové.
Důvodem je totiž to, že zlato není aktivum, které by Vám vydělávalo nějaké peníze, ale pouze spekulujete na to, že jeho hodnota v budoucnu vzroste.
Jeho nákup má význam pro investory s větším majetkem jako alokace části svého majetku ve formě reálného zlata za účelem diverzifikace svého portfolia. Zlato zde pak vyvažuje jiné formy investic.
Za nejdůležitější věc v investování považuji základní rozložení investice, tedy podíl jednotlivých druhů aktiv na celkové investici. V rámci tohoto základního rozložení je pak možnost určení určitého podílu i pro zlato. Základní rozložení je však u každého investora a investičního cíle jiné, individuální a k jeho sestavení potřebujete znalosti o investování a jednotlivých třídách aktiv.
Můžete se setkat s mnoha nejrůznějšími způsoby investování do zlata, ať už ve formě mincí, cihliček, slitků, fondů apod.. Některé jsou založeny na určitém finančním kouzelnictví. Ať už se jedná o nějakou formu „spoření do zlata“, nebo „zlatý úvěr“, zpozorněte. Běžně se setkávám s tím, že taková společnost Vám v podstatě prodá zlato za dvojnásobnou hodnotu, než je jeho tržní cena a dále – děj se vůle boží. Respektive taková společnost Vaše peníze použije k vlastnímu (často velmi rizikovému) podnikání, aby byla schopná dostát svým závazkům.
Při investování do tzv. investičních diamantů je velkým problémem jejich likvidita, tedy přeměna na peníze při prodeji. Diamanty tedy kupujte spíše jako šperky, pokud se vám nebo vašim blízkým líbí, ale nečekejte od nich výnos. Nejsou plnohodnotnou třídou aktiv.
Pokud na Vás a Vašem příjmu závisí další lidé nebo máte dlouhodobé půjčky (např. hypotéku), dobře nastavené pojištění je základem inteligentního investičního plánu. Chrání totiž rizika, která byste sami finančně nezvládli.
Ovšem využívat pojištění jako investiční produkt je holý nesmysl. Pojištění má krýt rizika, k investování jsou jiné nástroje. A hlavně, investování přes životní pojištění je pekelně drahé. Přečtěte si o tom ZDE.
Dejte si pozor na následující znaky nabídky, která s velkou pravděpodobností spadá do kategorie „pochybná“ nebo přímo „podvodná“:
Důležitým vodítkem pro investory v ČR by měla být registrace firmy u ČNB. Pokud firma nabízí investiční služby, měla by registraci u ČNB vždy mít.
Není účelem tohoto textu vyjmenovat všechny možné znaky podvodných nabídek. Chtěl jsem jen poukázat na to, že existují a i já sám se s nimi občas setkávám. Nevěřil bych, kolik rozumných lidí je schopno na podobné nabídky přistoupit, pokud bych je sám nepotkal.
Doporučuji tedy vždy počkat, až vychladnou prvotní emoce (chamtivost) a použít zdravý rozum.