Jak investovat při propadech trhů?

Velmi pravděpodobně jste v médiích zaznamenali emotivní zprávy o propadech ekonomiky a burzovních trhů. Jak v takové chvíli pohlížet na investování?

Obecně je dobré si uvědomit, že finanční trhy vždy předhánějí ekonomickou realitu.

Současná koronavirová pandemie zasáhne prakticky všechna odvětví, některá v první vlně, jiná zprostředkovaně. A na to investoři s předstihem reagují. Pokles ekonomické aktivity vždy vede k růstu nezaměstnanosti, problémům se splácením dluhů a poklesu kupní síly a spotřeby. To sekundárně zasáhne prakticky všechna odvětví počínaje těmi cyklickými v čele s automobilovým a leteckým průmyslem a stavebnictvím. Ušetřena mohou být jen neutrální odvětví jako potravinářský a farmaceutický průmysl nebo anticyklická odvětví jako například zdravotnictví.

Vlády a centrální banky všech zemí se nyní budou snažit zmenšit dopady krize na ekonomiku. Mají k tomu dva základní nástroje: fiskální a měnovou politiku. Fiskální politika je nástroj, který mají v rukách vlády. Fiskální expanze znamená ve zkratce snižování daní a zvyšování vládních výdajů s cílem nahradit výpadek investic firem a spotřeby domácností. Cenou za to je prohlubování deficitu veřejných financí.

Monetární politika je pak nástroj, který ovládají centrální banky. Monetární expanze znamená snahu napumpovat do ekonomiky nové peníze pomocí snižování úrokových sazeb a přímým nakupováním cenných papírů do rozvah centrálních bank. Cenou za takovou politiku je pak v dlouhém období růst inflace a také neviditelné zestátňování soukromého sektoru (centrální banky drží cenné papíry jinak soukromých firem).

Klíčovou otázkou současné krize je, jak moc bude ekonomika zasažena a jak moc se rozjede spirála bankrotu dlužníků. V krizi jsou totiž na úrovni jedinců, firem i států na tom nejhůře ti, kteří jsou velmi zadlužení, pak ti, co nemají rezervy a naopak nejméně ti, kteří nemají dluhy a mají velké rezervy.

Na individuální úrovni bychom se tedy mohli v současné situaci zastavit a srovnat si vztah k našim financím a k našemu ekonomickému chování.

Co se vlastně děje?

Vždy se něco děje a média o tom ráda informují. Více emocí a tím i pozornosti téměř vždy vzbuzují negativní zprávy. Média milují emotivní zprávy. Média milují negativní zprávy. Všimněte si, s jakou radostí nám je vždy podávají.

Na trzích, stejně jako v životě, se také stále něco děje. Firmy bojují o pozornost zákazníka a neustále vyvíjejí nové produkty, provádějí výzkum, tvoří nové věci a služby, a to vše, aby na trh dodaly produkty, které zákazníkům přinesou přidanou hodnotu. Podnikatelská činnost firem se pak odráží v jejich hodnotě na burze, tedy jakémsi ocenění, nakolik je firma pro své zákazníky (a majitele, akcionáře nebo potenciální akcionáře) zajímavá. Nicméně toto ohodnocení zahrnuje kromě skutečné hodnoty firmy také emotivní hodnocení účastníky trhu.

Co má vliv na hodnotu akcií?

V krátkodobém měřítku jsou hlavním hybatelem akciového trhu hormony (oxytocin, serotonin, dopamin, endorfin apod.). Toto je poznatek ze studie Johna Coatese a Joe Herberta z univerzity v Cambridge, kteří se zabývali fungováním hormonů obchodníků na londýnské burze. Závěr? Stres, který zakouší burzovní obchodníci na trzích, snižuje jejich chuť riskovat, a to se následně projevuje v prodloužení trvání finančních krizí.

Ve střednědobém pohledu hraje roli tzv. sociální polarizace názorů. Pokud je vše dobré, investoři se navzájem ujišťují, že je to skvělé a bude to ještě lepší. A jakmile se situace obrátí, ujišťování probíhá v přesně opačném módu.

V dlouhodobém horizontu je ale nejdůležitější veličinou objem peněz v ekonomice, z něhož se odvíjí nominální hrubý domácí produkt. Tedy ať už dochází k jakýmkoliv panikám, v konečném důsledku se o růst akciových trhů postará růst objemu peněz v ekonomice.

Jak to funguje?

Zesilovačem pohybů na burze je psychologie a davové chování, které je mocně vyvoláváno médii. Výsledkem jsou pak nepřiměřené nárůsty cen akcií v dobách euforií nebo nepřiměřeně hluboké propady v dobách recesí. Burza ale funguje jako hodně zpožděný barometr v časovém řádu i několika měsíců. Dlouhodobě však burzovní indexy oscilují kolem potenciálního růstu HDP, tudíž nepřiměřený pokles následuje korekce směrem nahoru. Po recesi přichází oživení a nové vlny hormonů v mozcích investorů vedou k chování, jež způsobí růst.

Ve skutečnosti trhy vždy procházely a procházejí víceméně podobnými cykly, ale dlouhodobě rostou. Důležité je vidět jejich vývoj ze správné perspektivy.

Dívejte se na to ve správném měřítku

Podívejte se například na vývoj jednoho z nejdůležitějších akciových indexů světa S&P 500 (Standard & Poor’s 500).

Jde o soubor akcií 500 největších (na burze obchodovaných) firem v USA. Akcie jsou váženy podle jejich tržního podílu. Tradice indexu sahá do roku 1923, kdy společnost Standard začala týdně vydávat index s 233 akciemi. V roce 1941, kdy se společnost sloučila s Poor’s Publishing, obsahoval index již 416 firem a 4. března 1957 se objevil současný S&P 500, který jeho autoři dopočítali zpětně až do roku 1789.

index S&P 500 – období růstu a poklesu

 

Korekce jsou normální a nepředvítatelné

Na grafech vidíte, že všechny velké události, ať už šlo o velkou hospodářskou krizi v roce 1929, teroristické útoky z 11. září 2001 nebo třeba hypoteční krizi v letech 2006-2009, znamenají v rámci dlouhodobého vývoje jen určitou cyklickou fázi přerušení růstu.

Z grafů je také zřejmé, že medvědí trhy, tedy období poklesu, trvají ve srovnání s obdobími růstu relativně krátce. Býčí trhy, tedy růstové, naopak trvají mnohem déle.

Když trhy začnou klesat, typický investor znejistí. S tím, jak se snižuje hodnota jeho portfolia, roste v něm strach z dalších ztrát natolik, že ho nakonec přiměje prodat. A tyto prodeje přispějí k dalšímu poklesu. V určitém okamžiku je již většina těchto nejistých investorů mimo trh, propad se zastaví a trend se obrací k růstu.

Co z toho plyne pro inteligentní investory?

• Díky evoluci, zdokonalování technologií, výrobků a služeb firem, roste bohatství lidstva a tudíž i trhy.
• Krize, korekce, propady trhů jsou normální a lze je těžko předvídat. Víme jen, že k nim vždycky dojde.
• Období poklesu ve srovnání s obdobími růstu trvá relativně krátce.
• Současná krize je však způsobena primárně pandemií, nikoliv tržními příčinami, tudíž období poklesu může trvat déle.
• Období korekce jsou velkou příležitostí pro nákup podhodnocených aktiv pro investory, kteří mají dostatek hotovosti. Zároveň však dejte pozor na unáhlené nákupy a dodržujte zásady bezpečného investování.
• Dodržujte svůj investiční plán. Pokud žádný nemáte, vytvořte si jej nebo se obraťte na někoho, kdo tomu rozumí.

 

POKUD JEŠTE NEINVESTUJETE

Možná je pro vás nyní vhodná doba, kdy začít. Pokud máte vytvořenou finanční rezervu (cca na 12 měs. vašich průměrných nákladů uložených někde na spořícím účtu) zajištěna rizika (zejména majetek, ztrátu příjmu, odpovědnost apod.), můžete začít i s menšími pravidelnými částkami. Složené úročení je jedním z nejmocnějších nástrojů v investování a čas je Váš nejlepší přítel. Zkonzultujte svá očekávání, cíle a svou situaci s investičním poradcem.

POKUD JIŽ INVESTUJETE

Vezměte v úvahu svůj investiční horizont a záměr.

1. Dlouhý investiční horizont, do důchodu daleko

Vzhledem k výše uvedeným informacím a nemožnosti trefit dno a vrchol je nejlepším řešením pokles trhu jako správný medvěd prospat. Prostě nedělejte nic. Vzhledem k tomu, že vám do důchodu chybí 10 a více let, bude mít vaše portfolio dostatek času opět růst k novým maximům.

2. Když investujete pravidelně

Nejlepší strategií pro pravidelné nakupování zní: Držte se cíle. Prostě neuhýbejte. Když trh klesá, budete nakupovat stále levněji a až začne růst, začnete brzy vydělávat. Skutečně odvážný investor může v medvědím trhu zdvojnásobit částku, kterou pravidelně investuje. Levnějších akcií tak nakoupí dvakrát tolik a vaše portfolio se k zisku vrátí mnohem dříve.

3. Důchod se blíží

V tomto případě je nejlepší nastavit pravidelné odkupy, které u dlouhých strategií mohou začínat cca 10 let před stanoveným koncem, tudíž toto u Vás již zřejmě probíhá. Nechte emoce stranou a vzpomeňte si, jak probíhají cykly propadů a růstu. Opětovný růst zkrátka s největší pravděpodobností stihnete.

 

 

 

V článku byly použity citace Jana Šimka, investičního analytika spolupracující společnosti SAB servis s.r.o. z aktuálních informací o vývoji trhů