Investiční strategie - obecně

Investiční strategie nebo filozofie odráží investorův pohled na finanční trhy a jeho účastníky. Tento svůj pohled pak promítá do souborů pravidel, chování a metod, které by jej měly přivést k jeho investičním cílům.

Žádná strategie není garancí úspěchu, ale investování bez strategie přináší ještě horší výsledky.

Investiční strategie z více než 90% určuje chování Vašeho portfolia z hlediska výnosů, rizik a odolnosti vůči inflaci. Při výběru investiční strategie a alokaci Vašich aktiv je nutné vzít do úvahy veškeré Vaše dosavadní investice - například stavební spoření, penzijní připojištění, životní pojištění apod. a zjistit, zda slouží k dosažení Vašich investičních cílů či nikoliv. Výběr produktů je však to poslední v celém investičním procesu. V případě, že po důkladné analýze Vaše stávající řešení neodpovídá požadovaným cílům, je potom třeba produktové složení patřičně upravit.

Každá z těchto strategií vyžaduje rozdílný přístup k rozhodování o konkrétním rozložení portfolia do jednotlivých tříd aktiv a stanovení pravidel pro investiční chování v nejrůznějších situacích.

Stejně jako v jakémkoliv obchodě platí i v investování - levně nakoupit, draze prodat.

Při jednorázovém investování nakupujeme za aktuální cenu a očekáváme, že hodnota aktiva poroste (pokud tedy nespekulujeme na pokles). U jednorázové investice záleží jen na nákupní a na prodejní ceně.

To samé se děje i při pravidelném investování. Jeho výhodou v dlouhodobém horizontu je právě nákup za aktuální cenu, kdy se nám nákupní cena zprůměruje. Dá se říci, že v případě krizového období se pravidelná investice dostane do plusu daleko rychleji než jednorázová. Vždy to ale záleží na tom, v jakém období investujeme a jakým způsobem se vyvíjí trh. U pravidelných investic záleží na všech cenách, za které jsme nakupovali, tedy zda převažují ceny vyšší nebo nižší (jaká je průměrná cena) a na prodejní ceně. Tomuto typu investování se říká dollar cost averaging.

Pokud uvažujeme o dlouhodobém investování, je vhodné investovat pravidelně a postupem času přecházet z akciových aktiv do konzervativnějších. U jednorázových investic na delší dobu můžeme uvažovat rozdělení této vyšší investice do několika menších po určité období, čímž dosáhneme podobného efektu v průměrování nákupí ceny.

Svou investiční strategii je nutné také volit podle času, který máme na investici k dispozici. Tento čas odpovídá našim konkrétním cílům. Krátkodobé cíle řešíme krátkodobými strategiemi a naopak.

Níže uvedené časové období je třeba brát orientačně:

Očekávaným výsledkem investice je dosažení jejího cíle.

Je to jednoduché - každý investor od své investice očekává specifický cíl. Takovým cílem nemusí být jen překonání trhu, ale například dosažení určité částky v určitém čase tak, aby ji bylo možné čerpat jednorázově, nebo pravidelně, případně průběžně, uchování hodnoty majetku, v čase přesun této investice (celé nebo její části) do jiného aktiva apod.

Tyto cíle specifikujme jednoduše - chci mít peníze na rentu, naspořit dětem, koupit nemovitost apod. v rámci

CO / KDY / KOLIK TO BUDE STÁT.

Na investici bychom měli pohlížet komplexně. To znamená, že volné zdroje, které máme k dispozici, můžeme rozložit do různých typů aktiv tak, aby celkové složení odpovídalo našim investičním cílům v čase.Peníze pro děti budu chtít mít v jejich 18ti letech, rentu začnu vybírat ve svých 60ti letech, nemovitost chci koupit za 5 let (a částečně ji budu financovat napříkad hypotečním úvěrem).

Každý typ investice má jinou likviditu (její přeměnu na hotovost). Při sestavování svého investičního portfolia tedy musíme vzít v úvahu, kdy tyto peníze budeme potřebovat. Například investice do nemovitosti a její přeměna na hotovost (prodej) vyžaduje určitý čas (najít kupce za odpovídající cenu). Výběr hotovosti z termínovaného vkladu můžeme efektivně provést ke sjednanému termínu (např. za 2 roky). Výběr peněz ze stavebního spoření (po vázací době) do 3 měsíců. Peníze z investiční životní pojistky do týdne. Prodej podílových jednotek z podílových fondů je možno realizovat také cca do týdne. Prodej veřejně obchodovaných akcií lze uskutečnit ihned. Výběr peněz z běžného účtu můžeme provést okamžitě. Jak je vidět, při plánování svých investičních cílů je nutné vědět, za jakou dobu se nám podaří přeměnit konkrétní aktivum na hotovost.

Dalším faktorem ovlivňujícím hodnocení investice je její celkový výnos. Jde o procentuální (nebo jakékoliv jiné) vyjádření toho, co nám může vydělat. Při uvažování o předpokládaném výnosu musíme vzít v úvahu další faktory, které výnos ovlivňují - zejména inflaci a poplatky spojené s nákupem, držením a prodejem investice.

Třetím faktorem, ovlivňujícím rozhodování o investice je riziko. Je ovšem velmi obtížné riziko kvantifikovat. V praxi můžeme uvažovat spíše o míře nejistoty, s jakou dosáhneme předpokládaného výsledku. Pokud investujeme do více aktiv (portfolio), opět je třeba se na vnímání rizika nebo nejistoty dívat komplexně, tedy na rizikovost celého portfolia. Míra rizika pak ale není závislá pouze na odchylce očekávaných výnosů jednotlivých aktiv, ale také na tom, jak spolu výnosy jednotlivých aktiv souvisí (např. akcie vs. dluhopisy, nemovitosti, komodity apod.).

Při hodnocení investice pak tedy musíme vzít v úvahu očekávané cíle ve vztahu k předpokládanému výnosu (jednotlivých aktiv i celého portfolia) v čase, riziko či nejistotu ztráty (opět v čase) a likviditu, tedy přeměnu investičního aktiva na hotovost (také v čase).

Výnos z cenných papírů nepodléhá dani z příjmů při dodržení jedné podmínky: mezi jeho nákupem a prodejem musí uplynout min. 3 roky (tzv. časový test).

Pokud příjem z cených papírů nepřesáhne 100.000 Kč za zdaňovací období, časový test není nutno dodržet.

Některé fondy namísto reinvestic výnosů vyplácejí dividendu. Zde již musíme počítat s daňovými náklady.

Příjmy z dividend podléhají dani z příjmu bez ohledu na časový test (je uplatněna srážková daň). Příjem zdaněný srážkovou daní se potom už neuvádí do daňového přiznání a nezvyšuje základ daně.

Výše uvedené možnosti pro osvobození od daně z příjmu se týkají pouze fyzických osob. Příjmy z prodeje podílových listů jsou u právnických osob zdaňovány vždy.

Pokud není časový test splněn, je potřeba podat daňové přiznání s přílohou č. 2 (výpočet dílčího základu daně z ostatních příjmů). Příjmy z prodeje cenných papírů se snižují o nabývací cenu těchto cenných papírů včetně poplatků při nákupu a prodeji a daň se platí pouze ze zisku z prodeje.

informace k 11/2017